AKIRA 6

Dovolím si parafrázovat, zásadně zparodovat a zároveň znesvětit úvod asi nejslavnější české knihy. "Tak nám vydali Akiru." Jasně, posluhovačka to tenkrát řekla Švejkovi trochu jinak, ale význam pro českého čtenáře byl stejný. :) Psal se rok 2021 a my jsme se po dlouhém čekání mohli začíst do českého vydání téhle kultovní mangy. Vidíte, dnes se už můžeme pustit do šestého a zároveň posledního svazku, což naznačuje, že se u nás téhle sérii daří, nebo že jsou dámy a pánové z nakladatelství Crew takoví srdcaři a vydali nám celou sérii z čisté lásky k tomuto kultovnímu dílu.

Ať je to tak či tak, Akira si podle mě lokalizované vydání zaslouží a konkrétně předchozí pátý díl jsem si opravdu vychutnal od první stránky až po úplný závěr. Dnes tedy beru do ruky šestku. Opět nás čeká velmi atypická kniha v měkké vazbě s přebalem a několika barevnými stránkami. Tohle je něco tak výjimečného, že jsem si to nedovolil opomenout ani v recenzi žádného z předchozích dílů. Akira pak jako celek působí v knihovně opravdu epicky, hřbety hrají pestrými barvami a každá vaše návštěva hned pozná, co že jste to za nerda. :)

Nebojte se, tenhle příběh není žádná nerdovská zábava, ale čistokrevná akční jízda a to opět od úplně prvních stránek. Tady se totiž setkávají v podstatě všichni naši hrdinové. My tak opět můžeme sledovat monstrózní výbuchy, útěky před těmito výbuchy a do toho Akirův skoro až nepřítomný pohled. Co si jen o tom chlapci máme myslet? A je to také Tecuova demonstrace síly, co způsobuje tenhle chaos plný prachu a všudypřítomné betonové suti. Do všeho je samozřejmě zapojena i armáda, která se rozhodne trosky Neo Tokya bombardovat, což je i vzhledem k reálným historickým událostem poměrně kontroverzní. Autor Akiry Katsuhiro Otomo si toho je ale dobře vědom a podobným tématům šel často naproti v průběhu celé série.

Stejně jako u páté knihy, i tady otáčím stránky doslova jako Číslo 5 (žije) a najednou koukám, že jsem za půlkou tohohle macatého svazku. Prvních dvě stě stran knihy by se vešlo do dvou cca pěti minutových filmových scén, takhle akční a zběsilý tenhle komiks je. Není čas zůstat zasypaný v sutinách, je potřeba vylézt, otřít si krev z čela a pokračovat v boji, nebo útěku, podle toho za který konec provazu zrovna taháte. Povídání jsme si užili v předchozích knihách, kde se rozdávaly pomyslné karty a teď už se jen na stůl hází trumfy, až z toho odpadávají kusy mrakodrapů.

Nezastavíme se až do samotného závěru a nechybí ani trocha filozofování nad bytím a nebytím, tím fyzickým i duševním. Finále vám ale nechci spoilerovat, jen můžu prozradit, že jsem očekával něco překvapivějšího. Každopádně teď už jsme na konci i my a já musím nějakým způsobem zhodnotit šestou knihu i celou sérii. Možná mi k tomu pomůže poděkování Osamo Tezukovi na konci knihy. I když nejsem žádný velký fanoušek, a už vůbec ne znalec mangy, jeho komiksy se okamžitě po přečtení stávají mými srdcovkami a řečí čísel bych je hodnotil na 95%-100%. Akira je pro mě čistá a fajnová osmdesátka.

Tak nashle u nějaké další kultovní série.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku