ASTERIX A OLYMPIJSKÉ HRY (SPECIÁLNÍ VYDÁNÍ)

Asterix a Olympijské hry, to je dvanácté pokračování Asterixe, které původně vyšlo už v roce 1968. U nás se už postupně objevilo ve čtyřech vydáních, tak proč se aktuálně dočkáváme nové verze v pevných deskách? Samozřejmě je to díky letošním Olympijským hrám v Paříži. A nejsou to jen komiksoví vydavatelé, kteří tuto příležitost chytili za pačesy. Olympijský rok v nás zkrátka probouzí nostalgii po všech těch historických sportovních výkonech a proč se při té příležitosti nepodívat i do starověké Galie.

V čem tedy spočívá to speciální vydání v limitované edici? Tak předně tady máme knihu v pevné vazbě, která navíc, oproti předchozím vydáním, obsahuje hned šestnáct stran bonusů v podobě artů a různých informací o tvorbě komiksu. Osobně mě nejvíc potěšil obrázek plakátu z Pařížského uchazečství o Olympiádu v roce 1992, které nakonec nedopadlo, ale je to další velké pojítko s Olympijskými hrami. I přes množství bonusů se ale stále jedná o útlou knížku a musím upozornit, že celý komiks je spíše jednohubka, což vám ale bude na první pohled jasné. Jestli se do budoucna bude jednat o sběratelský kus, to teprve zjistíme, aktuálně tady ale máme spíše samostatnou knihu, která vám moc nezapadne do sbírky sešitových, ani souborných vydání Asterixových dobrodružství, kde už olympijské hry samozřejmě dávno jsou. Zpracování je každopádně kvalitní a já se v následujících řádcích zkusím přijít na to, jestli se takovouto útlou knihu vyplatí pořizovat.

Klasický příběh o galských sportovcích na Olympíjských hrách už možná budete znát, ale přeci jen si dovolím menší vhled do příběhu. Třeba jste viděli jen film a ten se od komiksu poněkud liší. Galové si žijí svým poklidným životem a snaží se co nejvíce vyhýbat jakémukoliv spojení s Římem a Caesarem. Nakonec se ale ke své římské příslušnosti překvapivě rádi přihlásí a je to právě z toho důvodu, aby se mohli účastnit olympiády, o které do té doby spíše neměli tušení. Za pomoci lektvaru přeci musejí vyhrát a všem soupeřům vytřít zrak. Vše samozřejmě začíná výletem do řecké Olympie, kde jsou sportovci doprovázení velkou delegací fanoušku.

Jedná se pouze o mužské osazenstvo, ženy z galské vesnice zůstávají doma a získávají tím příležitost k velkému úklidu. Pánové jsou holt, stejně jako autoři komiksu, ze staré školy, tak doufejme, že to bude dámám příjemně utíkat. A když dám podobné šovinistické epizody stranou, musím s velkou pokorou uznat, že tenhle komiks neztratil nic ze svého kouzla a především mě překvapilo, že nezestárly ani všechny ty vtípky a fórky. Podobně jako Goscinnyho Malý Mikuláš, nebo Iznougud, tak i Asterix může zaujmout klidně i tu nejmladší generaci a pro dvanáctou knihu Asterix a Olympijské hry to platí jednoznačně. Osobně mi vlastně toto vydání v době Olympiády přijde sympatické a to nejen z důvodu, že se v komiksu řeší (velmi zjednodušeně) i historie starověkých her.

Nemůžu ani říct, že bych byl ovlivněn nějakou nostalgií po starých časech, ke komiksu jsem přistupoval spíše opatrně vzhledem k jeho stáří. Myslím, že to byla už druhá stránka, kdy jsem se upřímně a myslím, že i docela nahlas zasmál, což mi vydrželo až do úplného konce. Tohle je vždycky dobré znamení. Když si k tomu připočtu bohatý bonusový obsah, který musí ocenit každý fanoušek Goscinnyho díla, tak tady máme opravdu povedenou a pěkně zpracovanou knihu. Pro majitele předchozích vydání samozřejmě, nebo spíš bohužel ne až tak zajímavou. Pokud jste Asterixem nepolíbení, asi bych vám přeci jen doporučil začít od prvních svazků, ale chybu neuděláte ani s Olympijskými hrami.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku