BATMAN: ARKHAM - POCHMURNÝ DŮM V POCHMURNÉM SVĚTĚ

Praha má své Bohnice, Opava je celá jeden velký blázinec, já si tak někdy připadám i v kanclu, nás ale zajímá ten v Gothamu. Arkham Asylum je ústav pro ty nejnebezpečnější choromyslné zločince a ne vždy svůj účel plní na jedničku. Vždyť "jenom blázni se radujou"...

Edice Legendy DC si drží celkové průměrné hodnocení poměrně vysoko a vypadá to tak, že se to se sedmým svazkem ještě zlepší. Na řadu přišel Arkham - Pochmurný dům v pochmurném světě. Že vám to něco říká? Nepletete se, již před řadou let zde vyšel, nicméně do legend určitě patří. Nyní vyšel obohacen o bonusový materiál, který zahrnuje skici, obálky, a další zajímavosti. Jedná se už o čtvrtý komiks z edice, který nese ve svém názvu slovo Batman. Ono se není čemu divit, je to nejoblíbenější a nejznámější postava z celého DC universa. Scénář napsal Grant Morrisona, který je známý i díky dalších nejen batmanovských komiksů, byť tenhle je asi ten jeho nejlepší, na čemž má zřejmě nemalý podíl kreslíř Dave McKean. Především na jeho kresbu jsem velmi zvědavý, protože jí má specifickou a já si ji již dříve oblíbil. Sice je tohle původně starší komiks, ale já mám tu čest až nyní, tak směle do toho.

Amadeus Arkham, psycholog a zakladatel nechvalně známé léčebny si už jako dítě zažil svoje, a právě proto zvolil cestu, kterou zvolil. Jeho poslání je jasné, dát šanci duševně nemocným zločincům, aby se léčili. Za mě trochu naivní, ale budiž. Jeho ústav, vybudovaný z jeho rodného domova, je častým místem pro konání vzpour, a nyní tomu není jinak. Uběhla již řada let od jeho založení a aktuálně si zde lebedí Joker. Ten nechce nic jiného než Batmana, kterému nezbyde nic jiného, než se uvolit k tomu, že za ním přijde. Stačilo jen pár výhružek. Již od samotného začátku žasnu nad kresbou. Pro někoho to možná může působit až moc a možná i chvílemi lehce nepřehledné, ale mi přijde naprosto boží. Arkham, jako v Podivném experimentu, ovládají chovanci a chtějí se dostat Batmanovi pod kůži, nejvíce samozřejmě Joker. Jsou zde samozřejmě i staří známí, kterými jsou například Two-Face, Scarecrow, Croc nebo Clayface, mimo ně i nějaký ten personál, který svým způsobem pomáhá se dostat Batmanovi do hlavy.

Aktuální dění, kdy si Batman hraje se cvoky na schovku, je prokládáno historickými střípky ze života zakladatele Arkhama. To nám dává nahlédnout pod pokličku celého zařízení, ve kterém jen samotná návštěva v člověku vyvolává zvláštní pocity. Batman si taky zažije své a nejen s jednotlivými záporáky, kterých je zde postupně dost, ale i sám se sebou a svými myšlenkami. Atmosféra místa nepůsobí jen na postavy v knize, ale i na čtenáře. Vyprávění příběhu je vedeno dost psychadelickým způsobem, což navíc podněcuje několikrát zmiňovaná kresba. Děj vyúsťuje a my se dozvídáme, kdo za tím stojí i za jeho motivy a stejně jako celý průběh, je i konec protkán šílenstvím.

Přesně takové komiksy by měly být součástí edice Legendy DC. Kniha obsahuje až umělecký nádech, což je samozřejmě dáno famózní a nezaměnitelnou kresbou McKeana. Hororový podkres je všudypřítomný a napětí z toho čiší. Kniha není o žádné akci, jak jsme ve většině případů u Batmana zvyklí, ale krásně batmanovsky temné to je. Je to psychologické vyprávění, které si užijí především hloubaví a přemýšliví jedinci. Já jsem jednoduše nadšený a podobných děl mi chybí v nabídce více, jedná se o masterpiece v oblasti superhrdinských komiksů, byť uznávám, že to nemusí být pro každého. Díky bohu. A za sebe smekám klobouk dolů.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku