CESTA

Někdy je až k neuvěření, kam člověka životní cesta zavede. I já jsem z některých svých cest překvapen. Není to však nic proti Cestě, kterou je nutné podniknout po apokalypse.

Přetransformovat úspěšnou knihu do komiksové podoby se už nespočetněkrát vyplatilo. A několikrát bohužel ne. Každopádně je to pěkný způsob, jak dostat dílo mezi širší publikum. Některým se holt nechce tolik číst a co si budeme, obrázky někdy vydají za více než tisíc slov. Cormac McCarthy dostal za svou knihu Pulitzerovu cenu, což už něco znamená a rozhodně takové dílo již stojí za vizualizaci do komiksové podoby. O tu se postaral Manu Larcenet. Komiks vyšel v edici Argomiks a zdobí jej kvalitní zpracování v pevných deskách a větší formát. Zároveň vyšel před lety i film s Aragornem v hlavní roli. Teď už ale vzhůru na komiksovou cestu.

Hned od samotného začátku vás vtáhne krásná a lehce ponurá kresba. Zpustošená země a v dohledu jen zbytky civilizace, to není pohled, který byste si přáli vidět po probuzení. Přesně takového probuzení se dočkal otec se synem, ale nebylo ani zdaleka první a ani poslední. Svět, jak ho známe, skončil. Nicméně nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Musí s tím, co jim zbylo, putovat na jih, aby měli vůbec šanci přežít další zimu. Jdou dál a dál a brodí se ve všudypřítomném popelu. Narazit na dalšího člověka je téměř nemožné, ale hlavně potenciálně velmi nebezpečné. Zničené budovy a auta, občas někde nějaká mrtvola, kanibalismus, nic vhodného pro výchovu dítěte, tady však není moc na výběr.

I náhodný nález zachovalé plechovky od coly je téměř zázrak, na který se jen tak nezapomíná. Moc toho spolu nenamluví, ale obrázky mluví za ně. Kéž by si i naši dva protagonisté užívali tuhle skvěle vyobrazenou atmosféru apokalyptického světa jako já. Takřka v jakýkoliv moment mohou umřít. Nedostatek jídla je jen jeden z mnoha problémů. Když už jim zkříží cestu jiní lidé, nemohou si být ani náhodou jistí jejich úmysly. Těch dobrých lidí už moc nezbylo a každý se snaží přežít, jak se dá, i na úkor ostatních. Naděje se pere se zoufalstvím a chvílemi by to možná raději měli už za sebou. Ale jak se říká, naděje umírá poslední. Během své cesty zjistí, že na tom, oproti některým jiným, nakonec nejsou zas tak špatně. Prioritou otce je zachránit syna a připravit ho na den, kdy v tom bude sám…

Jedná se o krásnou knihu, která je skvěle nakreslena a děj je dokonale odvyprávěn. Že používám až moc superlativ? Ano, protože Cesta si to v každém směru zaslouží. Postapokalyptické téma je vděčné, ale často se opakuje. Zde jsem hltal každou stranu a ani chvíli jsem se nenudil. Navíc je zde vyřčeno pár zajímavých myšlenek, které se mi vryly do paměti. A to je většina příběhu vyprávěna jen za pomocí obrázků, textu je zde vážně poskrovnu, ale rozhodně to ničemu nevadí. Ono, když není moc s kým mluvit, není ani co psát do komiksových bublin.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku