ČINŽÁK: MÝTUS SADU KOSTÍ

Každý nemá zdroje na bydlení v rodinném domě, bohužel, nebo možná naštěstí, a proto se spousta lidí uchýlí k bydlení v bytovkách a činžácích. No jo, ale co když v takovém činžáku není úplně bezpečno, nebo dokonce v čem číhá samotné zlo?

Lemire si získal srdce komiksových fandů po celém světě již dávno. U nás v redakci to není jiné, a proto došlo k malému internímu souboji o to, kdo bude jeho nedávný komiks recenzovat. Naštěstí nešlo o souboj síly, protože to bych neměl proti amatérskému kulturistovi Petrovi žádnou šanci. Horor v komiksu naprosto žeru, jako červi správně uleželou mrtvolu, takže jsem velmi zvědav, jak si velký hokejový fanoušek Jeff Lemire s tímto žánrem poradil. Kresbu tentokrát nechal na kreslíři, kterým je Ital Andrea Sorrentino. Jemu bych z minulých děl vyzdvihl například komiks Batman: Dvojník, který byl opravdu povedeně nakreslen. Sám bydlím v činžáku, takže s napětím otevírám knihu a nemůžu se dočkat, co mě může čekat. Ale není činžák jako Činžák. V tomto případě na nás bude číhat zlo inspirované příběhy H. P. Lovecrafta. Kniha je velmi kvalitně zpracovaná a vyšla v pevné vazbě s přebalem. Zároveň, jak je u nakladatelství Argo zvykem, vyšla i v limitované edici, která se liší obálkou. Tak se pojďme na ten Mýtus Sadu kostí, což je podtitul komiksu, podívat.

Stačí moment a okamžitě mě vtáhne atmosféra. Sedm lidí, které nespojuje jen bydlení ve stejném činžáku. Jsou něčím odlišní, něčím zvláštní. Každý z nich je jiný, a možná proto mají tolik společného. Všichni mají nějaké životní trable, ale nejde o nic v porovnání s tím, co je čeká. Záhadné světlo prosvítí činžák a vypadne elektřina, než stihnou zavolat na ČEZ, všimnou si, že to za okny nevypadá úplně standardně. Vše pohltila temnota. Od Felixe, ještě před jeho smrtí, však dostanou klíč, který je od jeho dveří a vypadá to jako jediná cesta ven z potemnělého činžáku. Aby se dostali ven, musí projít od sedmého patra až dolů, temným schodištěm procházejícím nečekanými hrůzami. To, co se v jednotlivých patrech děje, se zdá být občas nelogické, ale při nejmenším to je děsivé.

Důležité je důkladně sledovat kresbu, která dá více než slova. Důležitým článkem skupiny je maly Isaac, který celé místo chápe více než ostatní. Manipulace se dostává ze strany bytostí nosících masku, hlavně je poznat a nenechat se svést z cesty. A co vlastně znamená slovo Us'uuul, na které celou dobu narážejí? Stejně jako na číslo 7. Procházejí temnotou a nicotou a dějí se nevysvětlitelné věci. Je to jako jedna velká noční můra. Dostanou se ven, a nebo celou dobu míří někam jinam, do Stříbrného města? To nezní tak hrozně, že? Ale opak je pravdou. Nevysvětlitelná se může zdát i pointa celého příběhu, jelikož se zdá, že nic nedává smysl, ale to už si každý musí zkusit pochopit sám.

Autoři neměli s hororovým žánrem dříve moc zkušeností, ale popasovali se s tím náramně. Lemire je skvělý vypravěč a zápletky mu vážně jdou. Do toho si připočtěte Sorrentinovu parádní temnou, chvílemi netypickou a propracovanou kresbu a užijete si to od začátku až do konce. Jedná se o komiks se zajímavým nápadem, který vás vtáhne svou atmosférou a na čtenáře působí až úzkostným dojmem. Chápu, že horory nejsou pro každého, ale milovníky tohoto žánru to bavit musí.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku