CIZINEC

Různé země a různí lidé pohlížejí na cizince různým způsobem. Někteří je vítají s otevřenou náručí, byť mohou třeba pak i litovat, jiní cizince nemají v lásce od nepaměti. Co ale náš Cizinec?

Vezmete-li kvalitní literární dílo, máte, jakožto komiksový autor, dost usnadněnou práci s adaptací do komiksové podoby. Samozřejmě zkazit lze cokoliv, ale z poloviny máte vyhráno. Podobně si počínal Jacques Ferrandez, který se inspiroval dílem Cizinec od spisovatele Alberta Camuse, které vyšlo již v roce 1942. Přiznám se, že jsem původní knihu nečetl, tudíž nebudu mít srovnání, ale alespoň budu komiks číst s čistou hlavou. Adaptace je zpracována v šité vazbě v pevných deskách a vizuální stránce a kvalitě nemám co vytknout.

Že se nejedná o veselý komiks, je jasné hned od prvních stran. Mladému Mersaultovi se stane něco, z čeho mají strach snad všichni, a to, že mu zemře matka. Byla ve starobinci a byla, alespoň podle Mersaulta, docela dost stará, ale to nic nemění na tom, že to s člověkem zamává. Každý v takových situacích reaguje jinak a Mersault téměř nehne brvou a jediná tekutina, která mu teče při pohřbu po obličeji, je pot, protože je v Alžíru skutečně horko. Nicméně ne každý má s jeho reakcí pochopení, ale o tom až později. Neuběhne ani den a on potká dívku, slovo dá slovo a rande je na obzoru, a nejen jedno. Jeho sousedi se ukazují jako agresivní tupci vůči ženám a zvířatům, ale Mersaultovi je to jedno. Vesměs mu je všechno tak nějak jedno, nebylo mu naděleno moc empatie a upřímně řečeno, mé sympatie si nezískal.

Ve špatný čas na špatném místě? Možná i špatný výběr známých a taky ta jeho povaha. Série událostí vede až k tomu, že se z hezky stráveného dne na pláži stane katastrofa a Mersault zastřelí araba s nožem. A tak jej zavřou do vazby a čeká ho soud. Jenže do toho začali montovat situaci, která s případem nesouvisí, alespoň ne pro logicky smýšlející jedince. Chování na pohřbu jeho matky nebylo adekvátní, lidé si toho všimli a začali mluvit. A lidé když mluví, nevěstí to nic dobrého. U některých lidí to platí dvojnásob, nejen v případě tohoto komiksu. Mersault zase mluví málo, což je také problém. Dočkáme se zajímavého, až absurdního konce s poukázáním na rozdílné hodnoty mezi kulturami. Nicméně je zde pořád živější kultura než v Brně. Posedět si v chládku za vraždu, dobře, ale být odsouzencem primárně z důvody své povahy? Každopádně, jak mi byl Marsault napřed nesympatický, na konci s některými jeho tvrzeními musím souhlasit.

Jedná se o citlivé a vážné dílo, které se dokáže dotknout každého čtenáře. Přečtení komiksu mě nutí dohnat resty a přečíst si i předlohu, která si zaslouží být připomínaná, což skvěle dokazuje i tento komiks. Kresba je skvělá a nejvíce mě nadchlo vyobrazení venkovních úkazů a budov, u kterých autor vycházel z reálných míst a dal si skutečně záležet. Děj je vyprávěn celkem jednoduše a jasně a velmi rychle vám čtení odsýpá. Mnoho situací v knize je v rozporu s mým přesvědčením a pocity, ale realita světa taková už bohužel mnohdy je.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku