CONQUISTADOR, KNIHA 1 A 2

Ve španělštině sice umím jen nadávat a objednat si jednu tequilu, ale slovo Conquistador jsem nakonec rozluštil. Un tequila, por favor, a jdeme na toho dobyvatele.

Byť má kniha španělský název, autorem scénáře je belgičan Jean Dufaux, pro kterého je to již několikátý zářez v edici ERB. Jeho myšlenky tentokrát do grafické podoby převedl pro změnu francouzský kreslíř Philipe Xavier, který si vzhledem k českému trhu střihnul premiéru. Zpracování je opět kvalitní, velký formát a šitá vazba v pevných deskách je prostě v nakladatelství Josef Vybíral standard.

Už se ale přesuňme do hlavního městského státu Aztéků, do Tenochtitlánu, a zároveň se vraťme v čase do roku 1520, což je chvíli před zánikem celé této říše. Sledujeme příběh zprvu ztraceného a zřejmě jediného přeživšího člena posádky Hernanda Roya. Hernandovi už jako dítěti předpověděla dcera jejich správce nepěkný osud. Holčina za to dostala pěkně nařezáno, nicméně vše nasvědčuje tomu, že se nepletla. Hernando se potácí džunglí a nachází akorát pozůstatky řádění jistého ducha Txlaka. Teď' se jen zbývá rozpomenout, jak se do této prekérní situace dostal. Takže poskočíme v čase trochu nazpět. Celá výprava měla zprvu poměrně dobré vztahy s aztéckým panovníkem Moctezumou i jeho lidmi. Jak už to však bývá, španělským dobyvatelům se na americkém kontinentu zachtělo pokladu, který Aztékové ukrývali.

Nejcennějším z celé pokladnice je jakýsi amulet patřící právě již zmiňovanému Txlakovi a tady mi něco říká, že právě onen amulet bude kamenem úrazů společně s posvátným křížem. Co následovalo po svatokrádeži asi nikdo ze zúčastněných nečekal. Chamtivost nikdy k ničemu dobrému nevedla a ve spojení s prokletím aztéckého kněžího to nemůže dopadnout moc dobře. Amulet si ponechal Hernando a uždíbl si kousek kořene, jímž byl amulet obalen, ale jeho nenažranost se nevyplatila. Následovalo nevypočitatelné monstrum Oqtal, stahování z kůže i nevybíravé boje mezi Španěly a místními, ale i mezi Španěly samotnými. Aztékové se holt s ničím nepárali a své posvátné poklady chtěli dostat zpátky, bodejť, když to umělo ovládat boha. Pro většinu lidí to nedopadlo moc ideálně, nicméně na vyústění osudu Hernanda Roya a celého Tenochtitlánu si budeme muset počkat.

Aztécká říše mě vždy určitým způsobem fascinovala a jedním z mých snů je navštívit pozůstatky jejich architektonických skvostů a nasát tak trochu kulturně-historické atmosféry tohoto pozoruhodného středoamerického a již dávno zaniklého národa. Komiks mě aspoň na chvíli na tato místa v myšlenkách zavedl. Nečekejte ale nějaké encyklopedické vyobrazení míst, ani extrémní historické přesnosti. Děj je sice zasazen do daného období a oblasti, ale jinak se jedná spíše o fantasy, aspoň v několika zásadních momentech. Konverzace jsou chvílemi až příliš jednoduché a jména zase moc složitá. To však ničemu nevadí, je to velmi zábavný dobrodružný příběh, který je navíc skvěle nakreslený s pořádně drsnými momenty a lehce fantaskní prvky mu dodávají šmrnc. Dějová linka není ukončená a my si tak budeme muset chvíli počkat na pokračování dobyvatelů a já věřím v epické zakončení.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku