DEADPOOL: KLASICKÉ PŘÍBĚHY

Série Legendy Marvelu slibuje ty nejkultovnější komiksové knihy tohohle obřího amerického nakladatelství. U prvních dvou svazků jsem si byl jistý, že se nakladatelství Crew podařilo sáhnout po opravdu zásadních a zároveň moderních komiksech. U Deadpoola už mám menší pochybnosti.

Nemám nic proti Deadpoolovi a nepopírám, že se mu podařilo v žebříčku popularity vyšplhat hodně vysoko. Zájem o něj neutuchá ani mezi českými čtenáři a taky filmovými diváky. I u nás už jste si mohli přečíst několik recenzí, ale tenhle výběr čtyř příběhů z let 1991 - 1997 podle mě do série legend úplně nezapadá. Jasně, fanoušci sebevědomého hláškujícího žoldáka budou za takto pěkně zpracovanou knihu rádi. Pevná vazba s přebalem, kvalitní papír a stylová obálka. Závěrečné bonusy "ze zákulisí" vám pak představí rozpracované scénáře i kresbu. Ok, co se týče provedení, asi nemám co vytknout.

Od prvních stránek z komiksu doslova sálají devadesátá léta. Dialogy mezi hromadou postav, které zmiňují další hromadu postav, občas nepřehledná kresba, retro barevná paleta i dobové vypravěčské postupy. Autoři nemají potřebu přinášet šokující dějové zvraty, už od prvního sešitu z The New Mutants vlastně laborují s tím, kam Deadpoola zařadit. Samozřejmě je tady kladen velký důraz na akci a náš "hrdina" je častokrát spíš v roli kořisti. Přišpendlený ke zdi, zmlácený, zbavený masky, ale vždycky musí mít poslední slovo. Veškeré pokusy o humor, včetně všech hlášek, ve mně pak vyvolaly spíš drobný úšklebek, než hlasitý smích. A je je jedno, jestli Deadpool komentuje vlastní zadek, nebo bagatelizuje svůj pohnutý osud. Nechápejte to špatně. Není tady nic, co by mě vyloženě nudilo, nebo sr##o, celou knihu jsem přečetl "nadvakrát", ale chybí tomu trocha toho sexappealu. Je to opravdu velký rozdíl oproti modernímu Deadpoolovi ze série Miláček publika.

S každým dalším příběhem je vidět posun v kresbě i stylu vyprávění, směrem k modernějším komiksům, podobně jako třeba u Jokerovy "pětasedmdesátky". Samozřejmě, tímhle příměrem trochu přeháním, protože tady je časové rozmezí jednotlivých sešitů jen sedm let. I tak je rozdíl v kresbě mezi úvodem a závěreným McGuinnessovým Deadpoolem č.1 doslova propastný. Díky tomu je podle mě kniha jakýsi artefakt, má pro mě spíše historický význam a to navíc jen za předpokladu, že se dočkáme dalších pokračování, které by nám ukázaly Deadpoolův vývoj až do současnosti. Vidíte, i když jsem rozhodně nebyl nadšený, takovým nášupem bych nepohrdnul.

Nakonec tedy spíš mírný nadprůměr. Pro nejvěrnější Deadpoolovy příznivce možná, ale pro mě je zařazení mezi Legendy Marvel přinejmenším zvláštní. Asi každého fanouška Marvelu z fleku napadne deset knih, které by tam zapadly mnohem lépe. Nezlobil bych se ani za nějakou další perlu z UKK.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku