FATALE 4: MODLITBA ZA DÉŠŤ

Pro začátek bych si dovolil citovat část hitu jednoho našeho umělce. "Nejsi ženou vobnošenou, ani ne, ani ne, ani nééé.." Ani sám Richard K. pravděpodobně nevěděl, o čem v této písni zpívá, ale perfektně to platí pro Josephine, hlavní protagonistku našeho příběhu, které není nikdy dost. Ed Brubaker naštěstí narozdíl od něj ví, co dělá a při psaní scénáře nepoužívá generátor náhodných slov.

Po lehké odbočce z třetího dílu se ve čtyřce série Fatale opět vracíme k hlavní dějové lince. Nicolas Lash je v přítomnosti v base, ale to mu nebrání pátrat dál po záhadné Jo. Až jednou mu je dopomoženo ven a je na útěku. Přesouváme se v čase i prostoru, jak již je zvykem, tentokráte do Seattlu devadesátých let. Filmové prostředí z druhého dílu střídá hudba.

Lance, frontman vyhasínající kapely zrovna utíká s penězi z vykradené banky a cestu mu nezkříží nikdo jiný než zmatená a zakrvácená Josephine. A jak už to s ní bývá, on se ji rozhodne pomoci. Kdyby tak kluk ušatá jen věděl, jak to s ním celé nakonec dopadne. Za Jo se totiž honí jí posedlý policajt, který jako bonus brutálně likviduje ženy, dokonce se mu už zažil i určitý rituál. Jo se mezi tím stihne nachomýtnout do Lanceho kapely a zásadním způsobem ovlivnit její chod, samozřejmě je to způsobeno faktem, že pro ni muži mají určitou slabost.

Jistou inspiraci nepochybně hledal autor v kapele Nirvana, jejíž zpěvák taktéž nedopadl úplně nejlépe. Lance na něj dokonce vzpomíná a promítá se mu hlavou i obrázek Kurta hrajícího si s brokovnicí. Kapela Amsterdam bohužel dopadne ještě znatelně hůře. Josephine si alespoň stihne střihnout hlavní roli v jejich klipu a to je právě ten bod, kdy se vše zlomí. Vrátí se jí paměť, starému známému slepému démonovi z minulých dílů se tím před ním odkryje a on ji zase může jít tvrdě po krku. Zásadním problémem je však v tomto dílu naší tajemnou ženou již od samého dětství posedlý policajt Wulf, který má zásadní dopad na členy Amsterdamu.

Kvalitativně ani tento díl nevystupuje z řady, omáčka okolo je sice jiná, ale ve výsledku je to vlastně dost podobné předchozím dílům. V každé knize spousta postav, které se neustále mění, ale nás reálně v rámci komplexnosti příběhu zajímají postavy jen tři. Trochu už z toho čiší stereotyp, nicméně stále mě to ohromě baví. Co musím vyzdvihnout je propojení celého v minulosti odehrávajícího se příběhu s aktuálním děním, kde Nicolas utíká před zákonem, to se fakt povedlo. Poslední, pátý díl by měl v našich končinách zanedlouho vyjít a já jsem už moc zvědavý, jak to celé dopadne.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku