KLETBA

Na komiksy od malého českého nakladatelství Mighty Boys máme na našem blogu jiného specialistu a tím je milovník vonných svíček a bublinkových fólií, můj ctěný kolega Filip. Doufám, že jsem ho neuvedl do rozpaků, protože to je právě on, kdo bude mít na starosti finální korekce tohohle článku. Já bych se s vámi chtěl podělit o své dojmy z komiksu s tajemným názvem Kletba, který se na český trh dostal koncem loňského roku. 2023 považuju, alespoň co se týče komiksu, za velmi silný ročník a hned několikrát jsem měl možnost se nadchnout pro některou z komiksových knih, které vyšly v českém překladu, takže se nenechám jen tak uchlácholit.

Například počtem stran. Kletba jich má totiž přes sedmset šedesát, což představuje opravdu velký špalek. K tomu si připočtěte parciální lak na deskách, pevnou vazbu bez přebalu (ten má na sobě sběratelská varianta) a rovnou zapomeňte, že si komiks vložíte do kabelky, ať už patříte mezi něžnější pohlaví, nebo jste frontman kapely Kryštof. Tohle je prostě robustní a krásně zpracovaná kniha. Pro její čtení si ale najdete co nejpohodlnější místo a čas. Nakladatelství Mighty Boys si v tomhle ohledu dává záležet a sbírka jejich komiksů je díky tomu ozdobou knihovničky, ať už dáte přednost sběratelským, či klasickým verzím. Nerad bych ale sklouznul někam hodně hluboko do úrovně teleshoppingu, tak se raději pojďme podívat, jak jsem si vychutnal samotný obsah.

Od prvních stránek nás čeká jedna velká akční jízda, protože ústřední "hrdina" Čarod je opravdu proradný čaroděj a dostal jediný a jasný úkol. Přijít na Zemi a zničit ji, respektive eliminovat naši civilizaci. Jeho schopnosti by k tomu stačily a my bychom se naopak ani nestačili rozloučit s našimi blízkými. Čím víc nás měl ale Čarod možnost pozorovat, zjistit, jakým způsobem vnímáme svobodu a jak je pro nás důležitá, tím těžší pro něj tenhle úkol byl. No jo, když nás lidi dobře poznáte a zjistíte z jakých maličkostí se dokážeme radovat, je vlastně docela těžké nás smáznout jedním supersilným kouzlem. Čarod se tedy nechal obměkčit, našel si parádní bejvák s krásným výhledem na Manhattan a rozhodl se své čarovné schopnosti využívat trochu jiným směrem, než si představoval Sizzajee. Byl to totiž právě Sizzajee, kdo vyslal Čaroda na Zemi a teď mu bohužel nezbývá nic jiného, než sehnat jeho odvážné následovníky, kteří se postarají nejen o náš poklidný život, ale i o samotného Čaroda.

Někdy jsou to prostě jen nepovedené pokusy, jindy je to vytloukání klínu klínem, ale my jako čtenáři můžeme sledovat parádní a především i velmi vtipnou akční jízdu. Nejprve mi Kletba připomněla Mooreovy Strážce, a to nejen díky zasazení do města tisíce světel. Především to bylo způsobeno mírou nadhledu a nadsázky, něčím co zkrátka rozbíjí klasická superhrdinská klišé. Jasně, tady se nejedná o typické superhrdiny, ale čaroděje a samozřejmě také čarodějky, abych byl úplně přesný. Čarod a jeho koalí (orlí, bobří a kdo ví, co to je za zvíře) přítelkyně Margaret si na zemi najdou spoustu fanoušků, ale jak se říká ve Spider-Manovi: "S velkou močí, přichází velké močení.", nebo tak něco. Nemůžete se holt zavděčit každému, když při vašich pokusech o záchranu lidstva lítají třísky, mizí lidé a utíkají slavné památky. Ano, to se tady opravdu děje. Přesně tohle se Charlesu Souleovi podařilo na výbornou, od prvních stránek nás doslova vtrhnout do děje, kde sice máme jasně definovaného hrdinu i záporáky, ale jeho přítomnost není jednoznačně pozitivní. Právě naopak, tedy pokud si chce běžný občan naší matičky Země večer v klidu sednout k televizi a nic neřešit.

Stejně komplikované jsou i motivace jednotlivých padouchů z Dutosvěta, kteří si na Čarodovi chtějí schladit žáhu. Prvních dvě stě stran pak uteklo jako nic, těsně za půlkou jsem si říkal, že chci víc a takhle to pokračovalo vlastně až do konce. Tady musím znovu pochválit nakladatelství Mighty Boys, které nám příběh servíruje pěkně pohromadě. Chápu, že je to trochu nefér srovnání a nemám nic proti postupnému vydávání sérií, ale tohle prostě musí potěšit každého dychtivého čtenáře. A chválit bych mohl do nekonečna, za neklesající tempo, odbočky, které nás seznámí s temným, ale zábavným Dutosvětem, perfektní vypointování vtipů, které mě velmi často donutilo k hlasitému smíchu. Popřípadě zakousnutí do polštáře, abych nerušil tu krásnou, ale jemně chrápající brunetku, která leží vedle. Ta mě zabije, až si to přečte.

V dnešní době je čím dál těžší přicházet s něčím originálním a netýká se to samozřejmě jen komiksů. Mighty Boys se ale podobný kousek opět povedl. Netuctový, neohraný a nevšedně podaný příběh Čaroda jsem si užíval od prvních stránek. Je tady požehnaně přesně těch aspektů, které mi dost často chybí u mainstreamových sérií. Čest výjimkám. Tohle je pro mě (zatím) komiks loňského roku a jsem velmi zvědavý, jak se můj redakční kolega Filip postaví Osmi miliardám přání od stejných autorů.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku