LIGHTFALL 1: POSLEDNÍ PAPRSEK SVĚTLA

V té aktuální záplatě komiksových novinek pomalu ale jistě přestávám mít přehled o tom, co u nás vyšlo a čeho bychom se měli v nejbližší době dočkat. Bohužel na to doplatil i komiks Lightfall, který má jinak všechny předpoklady k tomu, aby mě na první pohled zaujal. A to jsme se ho na českém trhu dočkali už loni v září. No nic, je potřeba napravit tento velký rest.

Předně asi musím zmínit, že tady máme první knihu z aktuálně tří dílné série. I když se jedná pouze o paperback v malém formátu, zpracování je opravdu kvalitní a to včetně barev a použitého papíru. Celá trilogie se pak bude v knihově určitě pěkně vyjímat a to právě i díky použité paletě barev. Na první pohled vám bude jasné, že se jedná o fantasy pro mladší čtenáře. Nakladatel na zadní straně používá přirovnání k animákům studia Ghibli a Hildě. Já tady vidím inspiraci dílem videoherního designera Michela Ancela, který stojí za slavným Raymanem nebo Beyond Good & Evil.

Inspirace, neinspirace, už od prvních stránek mě tenhle příběh naprosto vtáhnul. Mladá Bea je vnučkou Vepřího čaroděje a spolu s ním se zabývá výrobou lektvarů. Prostě idylka a vůbec by mi nevadilo sledovat na následujících dvě stě padesáti stránkách jejich soužití v říši Irpa. Občas by dorazil nějaký známý, nebo pocestný pro lektvar, vedly by se družné rozhovory... tak přesně tímhle směrem se autor Tim Probert nevydal a místo toho přináší zvrat. Vepří čaroděj se ztratil a k Bei se souhrou okolností přidává dědův "starý známý" obr Cada, který je potomkem rodu Galdurianů. Takto se během pár prvních stráněk zformuje výprava za hledáním ztraceného dědy.

Tim Probert původně Lightfall zamýšlel coby animovaný film a je to velmi znát na stylu vyprávění. Těch 256 stran uteče doslova rychlostí věčného světla. Velmi často máme možnost sledovat putování našich hrdinů bez dialogů a to v opravdu překrásné kresbě, která mi skvěle sedla. Je tady samozřejmě znát, že komiks cílí na mladší čtenářskou obec, ale já jsem si tenhle roztomilý fantasy svět s roztodivnou skvadrou postav jednoduše zamiloval. Zároveň se mi líbilo, jakým způsobem se i na takto malém prostoru podařilo vykreslit vznikající přátelství mezi Beou a Cadou.

Podobných "fantasy pro mládež" není na trhu vůbec málo a vybrat mezi nimi jednu knihu, nebo sérii nemusí být úplně snadné. Já jsem vám to dnes ulehčil, ale zároveň věřím, že podobných pokladů, které mi na první dobrou utekly, bude ještě mnohem více. Co dodat na závěr? Tim Probert mě opravdu mile překvapil a okouzlil estetikou i poetikou jeho světa a já mu odpouštím i velmi otevřený konec a to hlavně proto, že nás za malou chvíli čeká pokračování.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku