MEZITAH: JÁDRO PUDLA

Na Iron Comicsu fandíme všem českým komiksovým tvůrcům, takže jsem zpozorněl, když se na serveru Donio objevila kampaň na novou knihu českých autorů, která nese název Mezitah: Jádro pudla. Na první pohled velmi zajímavý projekt, který nakonec uspěl a já se s vámi díky tomu mohu podělit o své dojmy.

Pěkně zpracovanou knihu v pevné vazbě zdobí stylová ilustrace na obálce. Mezi deskami se pak skrývá sto patnáct stran plně barevného komiksu vytištěného na kvalitním papíře. Zpracování Mezitahu tedy nemám co vytknout a kdybych byl začínajícím autorem, určitě by se mi takováto finální podoba mého díla zamlouvala. Já jsem ale pouhý literární blogger, a tak mi nezbývá nic jiného, než autorům a samozřejmě i vydavateli pogratulovat k dobře odvedené práci na jejich kampani. Dost už ale bylo technikálií, pojďme se raději pomalu podívat, jak se mi tohle původní české sci-fi četlo.

Anka a Eliška jsou dvě freelancerky, které se rozhodly vzít osud do vlastních rukou, nezapojit se do konvenčního stylu života a místo toho zažívají dobrodružství během prohledávání vraků vesmírných lodí. Všechno vypadá poměrně idylicky. V daleké budoucnosti se ale bohužel pořád nepovedlo vymýtit zločin, a tak naše hrdinky na jedné výpravě za lootem přicházejí o svou loď. To by mohlo stačit k nastínění příběhu. Asi první, čeho si všimnete je velmi specifická kresba, která mi ale až nápadně připomíná mého oblíbeného Nikkarina, atmosféra komiksu má podle mě navíc dost blízko například ke skvělé stotřicítce. Tím ale bohužel veškerá podobnost končí.

Od prvních stránek vypadalo všechno opravdu nadějně, ale celkově mi styl vyprávění vůbec nesedl. To samé, co pro většinu příběhu, platí i pro pokusy vytvořit humornou scénu. Bylo tady pár úsměvných momentů, ale ve většině případů tam, kde jsem se měl zasmát, mi utekla pointa. Samozřejmě to mohlo být způsobeno i tím, že je tenhle komiks určen spíše mladšímu publiku, ale pro mě byly všechny ty narážky spíš mdlé. Příběh je doslova protkaný replikami z radiového vysílání, můžeme tak slyšet zprávy o aktuálním dění v tomhle sci-fi světě, ale ani tady jsem si většinou nebyl jistý, jestli rozumím tomu, co mi chtěli autoři sdělit. Nevím kde nastala chyba a jestli autoři prostě nedokázali zajímavý námět lépe rozvinout a odvyprávět, nebo jsem se s nimi prostě jen nenaladil na stejnou notu.

Nakonec mě tedy potěšilo jen pěkné zpracování knihy a povedená kresba. Komiks jsem otevíral s nadšením a dočítal už jen z povinnosti, takže ani nemám důvod těšit na další díl. Mrzí mě, že nemůžu končit pozitivně a hrozně rád bych podpořil další povedený český komiks, ale Jádro pudla si mé doporučení neodnese.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku