MILOSTNÉ STRASTI NEBOŽTÍKŮ

Pochmurné zimní večery jsou již prakticky za dveřmi a jak si je jinak zpříjemnit než něčím milostným. Co když to ale bude mít pachuť smrti?

Nepatlejme se však zatím v žádné nekrofilii, to nás možná čeká za moment, protože tady máme další děsivou mangu od mistra hororu, kterým není nikdo jiný než Džudži Itó. Samozřejmě napsal scénář a zároveň si to i sám nakreslil, neboť to mu jde dokonale. Klasický mangový formát, nehledejte v tom ale tropické ovoce, neboť to má na titulní straně chladnou obálku. Jelikož se u komiksu rád bojím a nemám problém zkousnout kdejaké morbidnosti, tak jsem se na tohle těšil opravdu hodně. Po skvělých komiksech Spirála, Tomie a Balónky oběšenců taky nejde jinak, než se těšit.

Kniha je rozdělena na několik částí a první z nich je soustředěna právě na Milostné strasti nebožtíků a je zároveň nejdelší. V další části se zase, mimojiné, podíváme do rodinného prostředí na podivné sourozence nebo na realistické hovno. Ale teď už k hlavnímu příběhu, který začíná nevinnou věštbou od neznámého kolemjdoucího. Školačka je s věštbou relativně spokojená, bodejť by ne, když se její tužby vyplní. My už ale zaměřujeme pozornost na Rjúsukeho, který je nucen se s rodiči přestěhovat zpět do města zahaleného mlhou. Ve škole jsou věštby od náhodných kolemjdoucích u křižovatek hitem, ale klučina jim moc nefandí. Není divu, když se kdysi po jeho věštbě podřezala těhotná žena, to asi dokáže člověka poznamenat. Sotva se vrátil a historie se opakuje. Tentokrát to sice nezpůsobil on, ale jisté spojení tam určitě bude. Krasavec z křižovatky všem věští jen neštěstí a holčiny si podřezávají krky. Jakmile to udělá jedna i kvůli neopětované lásce od Rjúsukeho, začne konečně pátrat, vo co tu gou.

Mezitím se snažil alespoň dělat opak a chodil po městě a věštil pozitivní věci. Aneb jak si aspoň trochu napravit karmu. Pokračoval v tom i přes to, že se mu začaly objevovat ty podříznuté holky. A horor je na světě. Posedlost zoufalých žen ho pronásleduje takřka všude. Krasavec s prázdnýma očima dál věští neštěstí a Rjúsuke se jej zoufale snaží dopadnout. Zvládne to? A překousne jeho spolužačka krutou pravdu? Stejně, jako u jiných delších Itóvých komiksů, je děj rozvíjen v několika kapitolách a v každé z nich na nás čeká související minipříběh, které spojuje lidské trápení. A že to trápení bude mít pořádný záběr celým městem. No já si po tomhle určitě nepůjdu pro věštbu.

Z počátku komiks moc morbidní nebyl a byli jsme uvedeni do děje postupně. Solidní záhadné drama se však brzy přehouplo do děsivého hororu s haldou přízraků a mrtvých, ale i naději a obětování. Podobně to je i s dalšími kratšími příběhy. První z nich je o prapodivných sourozencích. Školačka Narumi chce spáchat sebevraždu, protože ji prostě a jednoduše se*e život. Čím více sebevrahů, tím méně sebevrahů. Nicméně holčina to asi fakt nemá jednoduché, stačí se podívat na její skoro až posedlé sourozence. I když ona sama to neměla v hlavě moc v pořádku, rodina se holt nezapře. Jenže na to dojede dobrosrdečný chlapík. A nebude jediný. Tady se nejedná o hromadnou vyvražďovačku, ale o solidní psycho záhul. Následují ještě tři minipříběhy, které jsou již spíše takovým bonusem, ale příjemně děsivým bonusem. Některé z nich mají fakt dobrý námět, nejvíc mě z těch krátkých asi bavil Dům iluzorních bolestí.

Co jsme od Džundžiho mohli čekat, to jsme od něj dostali. Ujetě morbidní nápady ještě morbidněji vyobrazené, takže za mě naprostá spokojenost. Opět nečekejte žádné extrémně promyšlené a hluboké konverzace, ale na to jsme už u hororových mang zvyklí. Milostné strasti nebožtíků čtenáře mile děsí, ty mladší nebo citlivější by to mohlo lehce poznamenat. Nicméně není to to nejděsivější a ani nejlepšího od Džundžiho, ale i tak to rozhodně stojí za přečtení a během mrazivého večera vás to nenechá chladným.

Filip

Sledovat nás můžete na našem Facebooku