MÍSTO ČINU

Kriminální téma bylo, je a bude vždy vděčné. Třebaže se většina lidí sama neztotožňuje s kriminálními činy a odsuzuje je, stejně je na tom něco fascinujícího. Já to nemám jinak, v životě bych vlastnoručně neublížil ani tchýni. Ale kriminální komiksy? Nad nimi se tetelím blahem.

Správný šmrnc dává kriminálkám v komiksu starý známý Brubaker, na kterého nejen my pějeme ódy. Již jsme měli možnost od něj recenzovat takové skvosty, kterými jsou Fatale, Criminal, Velvet, Zatmívačka, a mnohé další. Nyní se však pojďme podívat na jeden ze starších komiksů, které napsal. Již tehdy, před rokem 2000, spolupracoval s kreslíři Michaelem Larkem (Gotham Central) a Seanem Phillipsem (Zabij, nebo budeš zabit). První zmiňovaný se jako hlavní postaral o kresbu komiksu s názvem Místo činu, který mám právě před sebou. Phillips se podílel na inku. Spolupráce jim zřejmě vyhovovala, jelikož kombinace těchto jmen šla na obálkách vidět často i v dalších letech. Samotná kniha je oproti předchozím u nás vydaných Brubakerovým dílům o dost tenčí, má 128 stran a měkkou obálku. Já jsem u Eda zvyklý na pořádné rovzinutí děje a charakterů postav, tak jsem zvědavý, jak to zvládl na méně stranách.

Ještě před samotným příběhem na nás číhá další dobře známý scénárista Brian Michael Bendis, který ke knize napsal úvod, v němž mimo jiné zmiňuje, že právě Místo činu je jeho nejoblíbenějším Brubakerovým komiksem. Uvidíme, zda to nakonec budu mít stejně. Soukromý detektiv Jack Herriman má pořád čerstvě v hlavě tvář mrtvého chlapce z posledního nepříliš povedeného kšeftu. Hned mu však další prácičku dohodí dokonec seržant místní policie a zároveň bývalý parťák Jackova otce a jak můžeme správně tušit, bude se jednat o vcelku zásadní případ. Jackovi se pořád nechce věřit, že se obrátil s pomocí právě na něj. Klientem ale není seržant, nýbrž jeho známá Alex, která hledá svou sestru, už měsíc, holt ne každý si začne dělat starosti hned, že? První stopy vedou do baráku jakési sekty, kde spí téměř každý s každým. Maggie, jak se pohřešovaná jmenuje, zde byla naposledy viděna. Podezřelé je, že majitel onoho domu si ji údajně vůbec nepamatuje, byť s ní taky spával.

Průběžně nám dává autor nahlédnout do života hlavní postavy a tak rozvíjí jeho charakter a seznamuje s ní čtenáře, ostatně jak jsme u Brubakera zvyklí. Nicméně můžu ještě prozradit, že se Jackovi Maggie podařilo vcelku rychle najít, pěkně si popovídali v nonstopu na pláži a dokonce to mezi nimi možná zajiskřilo. To jsou však poslední pozitiva a následujícího rána se vše obrátí vzhůru nohama a kniha začíná být velmi zajímavá. Byť pro něj měl případ tímto končit, bylo tomu právě naopak. Kolovala mu v žilách policajtská krev, a tak mu to nedalo a trval si na tom, že tomu celému přijde na kloub. Kromě zavražděné bylo na místě činu i spousta peněz a vše nasvědčovalo spojitosti s dříve jmenovanou sektou. Děj s každou další stránkou graduje a nabalují se další a další zvláštnosti u případu, nakonec to však všechno do sebe zapadne jako já do postele po osmi pivech. Samotný závěr i průběžné dílčí zvraty pro mě byly nečekané. Po skončení hlavního příběhu následuje ještě jeden kraťas, který je jen zajímavým, ale nijak důležitým doplňkem.

Brubaker to měl v sobě odjakživa. Poutavé vyprávění jeho kriminálních příběhů se promítlo v jeho raných komiksech a nenechá čtenáře chladnými. Kdo však zůstane chladným, jsou některé postavy z knihy, samozřejmě mám na mysli ty, které se nedožily konce. Trochu mě překvapilo, že komiks nevyšel v Česku již dříve, ale dočkali jsme se a je to dobře. Jedná se o skvělou jednohubku, která nám dala nahlédnout do mysli mladší verze Eda Brubakera a můžeme tak porovnat jeho vývoj v kriminálkách. Ke kresbě není opět co dodat, ať už Phillips nebo Lark, styl obou se k Brubakerovým příběhům hodí jako tonic k ginu. Komiks se u mě zařadil na pomyslném žebříčku hodně vysoko, a proto nemám jinou možnost, než dát plný počet. Na konec bych vypíchl jednu v komiksu vyřčenou myšlenku, a to, že lidská bolest je relativni, nelze ji porovnávat, protože zkušenost máte jen s vlastním životem. A já se spokojeně poroučím.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku