NESNÁŠÍM POHÁDKOV 3: HODNÁ HOLČIČKA

Na nervy jdoucí dospělá ženská zaseknutá v dětském těle a pofiderním pohádkovém světě je po menší odmlce konečně zpět. Celý Pohádkov se třese hrůzou, co a komu tahle chodící katastrofa v zájmu své vlastní záchrany zase vyvede.

K formátu a knize jako takové není třeba nic psát, jelikož je to již třetí díl série a drží se předchozích standardů. Opět je to celé brutálně pestrobarevné již od úvodní strany. V prvních dvou dílech jsme poznali cholerickou povahu morbidní Gertrudy, která si vybíjí zlost na mnohdy bezbranných a nevinných pohádkových postavách. Podtitul trojky je však Hodná holčička, od čehož očekávám jen to, že bude název zavádějící a opět nás bude čekat duhové vyobrazení vyhřezlých orgánů trpaslíků, čarodějnic, Křemílků a Vochomůrků a dalších, nejen Bohdalkou mluvených, postav. Nebo se snad dokázala takhle fanatička vážně změnit a její sluníčkové vyobrazení na titulní straně je odrazem reality děje? Jsem zvědav, jak bude její strastiplná cesta domů pokračovat.

Hned od prvních chvil jsou stránky plné vnitřností, urvaných rukou a výbuchů, a to začínáme na jediném Gertrudiném oblíbeném místě celého Pohádkova, akci jménem Festexpocon, což je taková ještě ujetější alternativa Comic-conu. Po tom, co jí odpálkuje její největší hrdinka Gwag, narazí na svou největší fanynku Maddie a rozhodne se ji udělat svou chráněnkou. No potěš koště, Gerda jako něčím vzorem, to nemůže dopadnout dobře. Po nějakém čase stráveném se svou prakticky kopií prozřela, jelikož si sama sobě lezla tak moc na nervy, že se rozhodla změnit k lepšímu. Zbavila se své fanatické fanynky a začíná její proměna.

Cesta k jejímu osvícení však není zrovna dlážděná fotkami Henryho Kissingera, Jásira Arafata, Au Schan Su Ťij nebo jiných laureátů Nobelovy ceny za mír, ale spíše účastníky Like House, Jaromírem Soukupem a dalšími, kteří při pouhém pomyšlení na ně vyvolávají v lidech nutkání vraždit. Gerda má s nimi zřejmě vytapetovaný záchod, protože nevydržela ani týden a rozcupovala celou Samurajskou dědinu a houbařský ráj Shiitake, byť za dobrým účelem, nebo to si aspoň myslela. A takhle to vlastně směle pokračuje až do konce. Dočkáme se i Ladimírova alternativního originu, ve kterém se dozvíme co by bylo, kdyby nikdy Gerdu nepotkal, a stojí to vážně za to. Všech pět sešitů samozřejmě spojuje hlavní děj, ale každý zvlášť má svůj originální minipříběh plný roztomile pohoršujících scén, které dokáží u čtenáře vyvolat až hlasitý smích.

Stále tu jsou vtipné hlášky, všeříkající xichtění postav v reakci na absurdní situace a neposledně můj rýpavý oblíbenec s typickou cigaretkou a znuděným výrazem moušák Láďa. Opět musím vyzdvihnout překlad, který dokazuje, jakým je čeština kouzelným jazykem umožňujícím si pěkně pohrát se slovy a vytvářet nové a úsměvné zkomoleniny. I třetí díl je nesmírně zábavný, ale už tomu trošku chybí ten wow efekt a je otázkou, jak dlouho půjde tenhle námět ještě ždímat, aby se to neomrzelo. Zatím je to však pořád únosné, mě to baví a na mém hodnocení to neubírá. Trojka byla možná o něco lepší než předchozí díl. Opět se jedná o dobrou odreagovačku, při které není potřeba většího přemýšlení a k tomu je to děsná prdel. Účel se tomu stále daří plnit skvěle.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku