NESNÁŠÍM POHÁDKOV 4: NEŠŤASTNĚ AŽ DO SMRTI

Zase zpátky do pohádky! Nebo spíše do zastlaného Pohádkova, jak by kulantně a s neurotickým výrazem konstatovala Gerda. Neznamená to nic jiného než to, že tady máme další, konkrétně již čtvrtý díl této duhově vražedné série.

Gerda šla v minulém díle do sebe a, když pomineme plno zmařených životů, konečně začala konat dobro, až nakonec našla svůj vysněný klíč potřebný pro cestu zpět domů. Jenže v posledním možném momentu se to pokálelo a ona po svém skapání skončila v samotném pekle. No jsem zvědav, jak se z toho za asistence starého známého Ládi a draka Duncana dostane. Tahle trojice na nás vybíhá již z titulní strany, která je oproti minulému dílu krásně zlověstná.

Zprvu na zelenovlasou a životem znavenou malou Gerdu peklo nijak zvlášť nezapůsobilo a měla to na háku. Ani fiktivní návštěva jejího pravého domova nebyla pro ni nijak zvlášť deprimující. Ďábel však, kromě toho že nosí Pradu, dostal genitální opar, tedy geniální nápad, jak nejlépe mučit naší hlavní protagonistku. Co na světě ji přece nejvíc sere? No jasně, Pohádkov. A tak se opět nedobrovolně vrací na půdu sluníčkové země, se kterou nemají vzájemně úplně nejlepší sympatie. "Oh shit, here we go again." jak by řekl CJ po návratu do Los Santos.

V mezičase dráček Duncan zažije na vlastní kůži, jaké to je pracovat na poště a vydržel to jen jeden den. Nicméně Pohádkov neštve jenom Gerdu, ale i čarodějnice Horribella má s ním své úmysly. Chce dát této pohádkové zemičce něco, co jí chybí. Je to něco, co čeká i celou tuhle sladce morbidní sérii, a tím je konec. A tak přivedla na svět bytost, která se povahově dost podobá zelenovlasé katastrofě. Onou temnou bytostí není nikdy jiný, než jedna stará známá z dřívějších dílů, kterou Gerda poslala na onen svět, ostatně jako každého druhého. Jediný, kdo ji může zastavit je samozřejmě ta již několikrát jmenovaná, ta která ji už jednou poslala pod kytičky. Tentokrát by to mělo být výměnou za návrat domů. Čtyřicet let jí uběhlo jako voda a po bleskové bitvě tady máme fakt konec. Poměrně bleskový konec, a ukápne i pár slz. Celé své dobrodružství Gerda dokonale shrnula v poslední bublině komiksu, kde již zmizely pokusy o cenzurování formou komolení slov.

Jednalo se o poslední díl a je škoda, že už to končí. Gerda všem, kromě obyvatel Pohádkova, bude určitě chybět, nebo mi alespoň ano. Ale kdo ví, třeba nás Skottie Young ještě překvapí a splácá s tímto tématem ještě něco dalšího. Bylo by to rozhodně fajn, protože tahle série měla poměrně úspěch. Je ale však možná trochu i dobře, že to skončilo. Říká se, že v nejlepším se má přestat a byť se v tomto typu komiksu dá autorsky vyřádit naprosto na všem, tak už tam byl znatelný pokles originálních nápadů. Série to každopádně byla vážně zábavná a rozhodně ji lze doporučit, a to hlavně lidem, kteří neberou každou blbost zbytečně vážně.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku