SILVER SURFER: PODOBENSTVÍ

Stan Lee a Moebius, jeden je z Ameriky a druhý z Evropy. Oba již ukončili svou komiksovou pouť na tomto světě. Patřili ke špičkám ve svém oboru, a tak není divu, že se rozhodli na sklonku osmdesátých let spojit síly, aby mohl vzniknout komiks Silver Surfer s podtitulem Podobenství.

Moebiusova kresba si nic jiného, než speciální velký formát, ani nezaslouží. Pevná vazba a přebal je taky v tomto případě samozřejmostí. Samotného komiksového čtení v knize moc není. Obsahuje všeho všudy dva sešity a tak není divu, že je doplněna o spoustu bonusů včetně krásných obrazců Moebiovy tvorby z marvelovského vesmíru.

Silver Surfer se znuděně plahočí životem, stal se z něj bezdomovec tahající si s sebou své stříbrné žehlící prkno (za což ho já jako bloger komiksového žehlení hluboce respektuji). Je unaven lidmi a jejich povahou, už dávno nad nimi zlomil hůl a hledí si svého. Nic na tom zprvu nezmění ani přistání jeho bývalého páníčka Galactuse, který si přišel podmanit veškeré lidstvo. Přes noc se z něj stala modla, kterou nikdo nechce rozhněvat. On však nechce šířit dobro, ale chaos, na čemž se přiživuje i samozvaný prorok Colton. Tak začalo rabování a vraždění.

Je to přece ve jménu něčeho většího, než jsme my, tak to je přece v pořádku, no ne? Galactus jako vykradač nejedné náboženské literatury si podrobuje téměř všechny, z lidí se stává tupý dav, ve kterém každému jedinci sobecky zaleží jen na sobě. Surfař ve vší té beznaději a slepé víře však najde zlomek naděje v lidstvo i díky pochybovačné sestře od onoho televizního proroka a rozhodne se zkusit zachránit situaci. Stačí kolikrát i malý podnět a lidé změní názor, byť ve svém nitru jsou nepoučitelní. Nakonec by měli havloidi radost, neboť pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí, a to i za cenu Silver Surferova obětování se.

Krátké, stručné a výstižné. Tohle mnohdy stačí, aby byl komiks skvělý, a přesně to je tento případ. Stan Lee psal scénář už po mnohaleté zkušenosti s komiksy a je to poznat. Není to přehnaně ukecané, nepopisuje zjevné situace i slovy a nepoužívá zbytečné prupovídky, jak byl zvyklý na počátku své bohaté kariéry. Moebiusova kresba je taktéž parádní, byť jsem povětšinou fanouškem jiného typu kresby, nemám ani v tomto směru komiksu co vytknout. Navíc má komiks i určité poselství, ze kterého si snad každý něco vezme. Jak jinak by to mohlo dopadnout, když se sejdou dvě komiksové legendy, než tak, že vznikne legendární komiks.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku