SPIRÁLA

Nedávno se ke mě dostala informace, že jistá kněží vymítala z mužů démony pomocí felace. Já sice posedlý démonem zřejmě nejsem, ale jistota je jistota že. Posedlost může být všelijakého druhu. Kam to dopracují ti, kteří zasvětí svůj život spirálám? Tak tuto otázku se nám pokusil zodpovědět Džundži Itó, a vězte, že z toho se vám zamotá hlava. Co hlava, možná i celé tělo!

Itó nám již párkrát dokázal, že i díky jeho ujetosti to je mistr manga hororu. Spirála je však pravděpodobně jeho nejzásadnějším dílem. Již dříve u nás vyšla takříkajíc na třikrát, a nyní konečně jako souborné a pořádně baculaté vydání. Celá kniha je složena z velkého množství krátkých, ale na sebe navazujících povídek. Jak je u mangy zvykem, otáčím tento více než šesti set stránkový výtisk na konec a pouštím se do začátku.

Vše se odehrává v malém japonském městečku Kurouzu. Zprvu se vše jeví poněkud nevinně a většina obyvatelstva si ničeho ani nevšímá. Větrnými víry a všude přítomnými ulitami to však jen začíná. Hlavními protagonisti jsou Kirie Gošima a její kamarád Suiči, jehož otec je mezi prvními poblázněnými. Mladá dvojice to samozřejmě nenechá jen tak a pídí se po podivnostech dějících se v jejich městě, které Suiči pro vše na světě nenávidí. Otcova posedlost pro změnu způsobila u jeho matky fobii ze spirál, která vedla až k sebepoškozování pod potřebou zbavit se každé spirály na svém těle, asi si dovedete představit, jak to mohlo dopadnout. Tak se to dál stupňuje a ovlivňuje to další a další obyvatele, až to s celým městem vypadá bledě.

Každý z minipříběhů je stručný, jasný a dostatečně zvrácený. Těžko lze nějaký vyzdvihnout, jelikož všechny mají něco do sebe a postupně vyplňují skládačku celkového děje. Vše je doplněno o v potřebných momentech velmi názornou kresbu, ze které běhá mráz po zádech. Byť stránek je zde spousta, tak čtení ubíhá raketovým tempem. Kdybych měl přece jen vybrat, řekněme, nejzajímavější povídku, tak by to byla asi ta s názvem Lidský hlemýžď, kde se nejen jeden z pomalejších studentů změnil ve šneka, ale i jeho šikanátor a nakonec se ještě spářili. I u mnoha dalších mi zůstával rozum stát a já jen nevěřícně koukal s otevřenou pusou. No úlet, co vám budu povídat.

Creepy, úchylné, morbidní, taková slova mě po dočtení skáčou do hlavy jako na běžícím pásu. Za ty noční můry to však stálo, protože to bylo naprosto spirálovitě skvělé. Autor by si sice měl asi zajít na nějaké psychiatrické vyšetření, protože to, co dokáže ze své fantazie vyplodit, je až k nevíře, ale díky za to! U Rorschachova testu by jeho odpověď doktorovi bylo asi něco ve stylu, že v té skvrně vidí spirálu z jeho míchy, ale doktore, neberte to od něj zle, jinak je naprosto v pořádku. Jen pro uvedení na pravou míru, na adresu autora to nemyslím jako urážku, ba právě naopak. Spirálu považuji za přelomové manga dílo, které by si mělo najít cestu ke každému stabilnímu jedinci. Máte rádi mangu? Berte! Nemáte rádi mangu, ale máte rádi horory? Berte! Rádi se v noci počůráváte? Určitě berte! Džundži Itó opravdu dokázal vytvořit něco, co jen tak nedostanu z hlavy. Strachy i radostí tleskám.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku