USAGI YOJIMBO 35: NÁVRAT DOMŮ

Tak co, už se vám podařilo překonat odpor k barevné verzi Usagiho? Jasně, v knihovně díky většímu formátu nelícuje se staršími díly, je dražší a... Je to pořád ten starý dobrý Usagi. Větší a barevný. Dneska se podíváme na 35., respektive 38. ušákovu knihu, což by u některých sérií mohlo znamenat pokles kvality. Ne tak u Usagiho, který si vlastně celých 34 let drží laťku velmi vysoko.

Co se týče zpracování knihy, nemám co vytknout, větší formát i barvy mi sedly, a i když jsem se dříve tohohle razantního kroku obával, jsem nakonec spokojený. Původní vydání mělo své kouzlo, zůstane v mé knihovně na čestném místě. To je k formátu asi vše. V recenzi následujících pokračování se už tomuto tématu pokusím nevěnovat. :) Další věc, co musím pochválit, je hned několik stran bonusových materiálů na konci knihy. Komiks si i tímto dokáže obhájit poněkud vyšší cenu. Nakladatelství Crew si Usagiho hýčká, nedávno jsem navíc sehnal dotisky některých chybějících dílů, takže to vypadá, že se celou sérii snaží udržet kompletní.

Hned na začátku prvního příběhu se podíváme do polí, tentokrát v nich ale nenajdeme chrabrého Usagiho, ale stonky sítiny, které slouží k výrobě tatami, což je i název úvodní kapitoly. Tohle mám na komiksech s Usagim rád, autor často věnuje prostor japonským a především samurajským reáliím. V tomto případě historicko-technický výklad o složité a časově náročné výrobě tatami a jejím použití. Samozřejmě se nejedná o dokumentární komiks z dějin a života Japonského národa (to bych klidně bral) a tak se na scéně objevuje Usagi, který má namířeno do své rodné vesnice. Shodou okolností se stejným směrem vydává i delegace střežící nové tatami pro svého pána.

Podtitul Návrat domů je všeříkající, protože první polovina knihy ukazuje návrat Usagiho do domovské vesnice, setkání s Mariko a bohužel i jejím manželem. Některé staré rány nebyly zahojeny a mnohé křivdy zůstávají stále neodhalené. Ale ani tady není čas na odpočinek, protože se blíží další hrozba. Usagi opět ukazuje, že se sice umí postavit hromadě nepřátel s ostřím zasunutým v sayi (pochva meče - další skvělá věc - během čtení se učíte japonsky:)), ale nechybí mu ani empatie a zároveň zbytečně nepodléhá hněvu. Prostě dokonalý člov.. Tedy ušák. K ději vám toho ale nebudu více vyzrazovat. Od minulé knihy Bunraku a další příběhy, jsme se zase posunuli a nejnovější Návrat domů mě bavil ještě více, dokonce bych ho zařadil mezi ty nejlepší kousky z celé série. Děj ubíhá rychlostí kjótského tajfunu, v klidných pasážích plných konverzací a zamyšlení nám Stan Sakai neustále podprahově (někdy i očividně) předkládá všelijaké zajímavosti ze samurajského kodexu a hned na to sledujeme akci plnou ostrých čepelí.

Fanoušci Usagiho mohou být jen těžko zklamaní, tohle je jeden z mnoha vrcholů série. Ostatním doporučuji tuhle ságu vyzkoušet, ale pro začátek bych zvolil některý ze starších dílů. Buď úplně první díl, nebo třeba Daisho.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku