USAGI YOJIMBO 38: ZELENÝ DRAK

Opět ho tady máme, většího a především barevného Usagiho. Na nové díly už si u nás musíme počkat, protože jsme stihli srovnat krok se samotným Stanem Sakaiem. Co se týče Usagiho, jsme tedy světoví. Já už jsem začal trpět akutním nedostatkem tohohle japonského ušatého bojovníka a na nový díl jsem se moc těšil.

Nese podtitul Zelený drak a jeho formát a zpracování se neliší od čtyř předchozích knih. Komiks v měkkých deskách, klasickém formátu a jak už jsme si za poslední roky zvykli, na kvalitním papíře a v barvě. I když občas z nostalgie sáhnu po některém z původních dílů, jako Ostří trav, nebo Šedé stíny, které mají svou specifickou atmosféru, ale je to dáno hlavně nostalgií po časech, kdy jsem tyhle komiksy ze série Usagi četl. Už bych se k jejich formátu nevracel a jsem rád, že to můžu v dnešní recenzi zopakovat už popáté. :) Třeba tak moje slova získají nějakou váhu.

V knize tentokrát najdeme dvě (respektive tři) povídky. Hlavním průsečíkem je tady zrada a to v různých podobách. Usagi si samozřejmě v běžných situacích zachovává svůj samurajský nadhled a snaží se nepodléhat nějakým negativním emocím, ale očividně je zrada přesně tím spouštěčem, který mu nedovolí zůstat nestranným pozorovatelem. Jeho parťák, nebo možná lépe řečeno sidekick, je bratranec Yukichi a překvapivě je to právě on, kdo občas Usagimu musí promluvit do duše. Nejsou jeho samurajské zásady v rozporu s tím, co uznávají běžní občané v každodenním životě. Není přeci jen občas lepší projevit trochu empatie, než se za každou cenu držet jasných pravidel?

Hned v první a podstatně kratší povídce s názvem Duchařská historka řeší naši ušáci příběh nevěry a samozřejmě už zmiňované pomsty. Láska k ženatému muži může postihnout i nevinou a čestnou dívku a když si k tomu připočtete těhotenství, je zaděláno na pořádný problém. Ne, že by se z Usagiho a Yukichiho stali vztahoví poradci, ale dívce v nouzi zkrátka musí pomoci, vzhledem k tomu, že jí jde o život. Tahle kratší povídka má vlastně podobný mustr jako většina usagiho příběhů. Usagi se shodou náhod nachomýtne přesně na místě, kde se děje něco podezřelého a samozřejmě mu to nedá, aby celé záhadě nepřišel na kloub. Často i za použití meče.

Delší část knihy se pak věnuje zabitému kupci, jehož zboží se Usagi a Yukichi rozhodnou pomoct dopravit až k zákazníkovi. I samurajové musejí jíst a i když pro ně není vidina odměny tím hlavním hnacím motorem, nějaký drobák by se hodil. Soška má, zdá se velkou hodnotu, a tak se naši hrdinové musejí utkat nejen se zlodějskými bandity. Tohle putování mě opravdu bavilo, nechybí tady zajímavé zvraty a spousta zdánlivě beznadějných soubojů, ve kterých může Usagi ukázat nejen svou odvahu, práci s mečem, ale také důvtip. Osobně mám takovéto delší a souvislé příběhy radši, protože se v nich stihneme o něco lépe seznámit i s vedlejšími postavami a v tomhle případě se na konci Stanu Sakaiovi podařilo nalákat mě na další knihu.

Čekání se nakonec vyplatilo a přijde mi, že Usagi ani po těch desítkách let neztrácí nic ze svého kouzla. Ať už je to typická Sakaiova kresba, jeho styl vyprávění, a nebo i ten kus naivity, kterými jsou tyhle komiksy propletené. A pozor, to čekání by tentokrát nemuselo být dlouhé, kniha s původním názvem Ice and Snow vychází už v září, a tak jsem zvědav, kdy se dočkáme překladu.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku