ZEMĚ POTOMKŮ

Trystero patří mezi nejmenší česká komiksová nakladatelství, ale i přes to už má ve svém portfoliu deset knih. Ta poslední nese název Země potomků a jako obvykle k jejímu vydání přispěli backeři na serveru Hithit. Kampaň tedy dopadla dobře, já už tady mám jeden z výtisků a nedočkavě se pouštím do čtení, protože se mi tenhle skoro třistastránkový špalek na první pohled velmi zamlouvá.

Co se týče zpracování, nemám Zemi potomků co vytknout. Vydavatel nešetřil na kvalitním papíře, což je jedna z věcí, kterou oceníte hned když si komiks prolistujete. Knihu v pevné vazbě bez přebalu zdobí kresba znázorňující pohled ze studny od Giana-Alfonsa Pacinottiho, který je zároveň autorem scénáře, jedná se tedy o čistě autorský počin. Proč se díváme ze studny a jestli se z ní taky dostaneme, to vám aktuálně neprozradím, ale pokusím se popsat, jak se mi tenhle dystopický komiks líbil.

V úvodu můžeme sledovat dva mladíky a jejich otce, kteří žijí osamoceni, ve velmi nehostinném prostředí u jezera. Živí se lovem a výměnným obchodem, peníze tady nemají žádnou hodnotu, mnohem lépe poslouží kůže ze psa. Podle všeho by se mělo jednat o budoucnost, ale co konkrétně se s lidstvem stalo, komiks neřeší. Místo toho se Pacinotti zaměřuje na vypjaté vztahy otce se syny a jejich nejbližšími "sousedy".

Velmi rychle dojde ke zvratu, který mladíky donutí jednat a vydat se vstříc nástrahám, o kterých nemají ani ponětí. Otec nad nimi držel tvrdou ruku a během jejich výchovy se důrazně zaměřoval na potlačení pocitů, jako je lítost, soucit, nebo nedej bože láska. To se samozřejmě projevuje na jejich interakci s okolním světem a ostatními "lidmi". Lidi jsem dal do uvozovek záměrně, protože celá druhá půlka komiksu ukazuje v plné nahotě, co je to vlastně lidskost a čeho všeho je člověk schopen.

Musím se přiznat, že mi kresba v prvních okamžicích vůbec nesedla, ale jakmile jsem se začetl, byl jsem vtažen do příběhu a začal jsem každý jednotlivý panel doslova hltat. Nechybí tady spousta znepokojivých a často i dost brutálních výjevů, kterým tohle specifické černobílé pojetí perfektně sedí. Ale pozor, Země potomků není žádné artové drama, ale poměrně přímočarý akční komiks ve kterém by se atmosféra a napětí daly krájet. A to na něm oceňuji nejvíce.

Ještě dlouho po přečtení jsem měl nad čím přemýšlet a těšil jsem se, až svoje dojmy sepíšu. Asi největší komiksové překvapení loňského roku totiž přišlo až na jeho úplném konci.

Petr

Komiks se v roce 2022 dostal do naší TOP 6 a získal toto bezvýznamné ocenění. :) 

Sledovat nás můžete na našem facebooku