ŽOLDNÉŘ 1: KULT SVATÉHO OHNĚ

Španělský komiks z osmdesátých let, to jsme na našem blogu (myslím:) ještě neměli. Všechno je jednou poprvé, a tak se dneska podíváme na první díl třináctidílné série Žoldnéř.

Velkoformátová kniha v pevné vazbě, není to sice standard, ale u evropského komiksu jsme na to rozhodně zvyklí. Tedy především u titulů, které se vyznačují výraznou kresbou. Olejomalbu Vincenta Segrellese bych neoznačil za výraznou, ale především naprosto dechberoucí. Každému panelu je věnována až pedantská péče, takže se spíš než o komiks jedná o jakýsi soubor krásných fantasy ilustrací propojených příběhem. Neuniklo mi, že například architektura je do jisté míry inspirovaná slavným Gaudím, jehož památky jsou ozdobou Barcelony. Pokud někdy navštívíte slavnou budovu Casa Milà, jistě mi dáte za pravdu.

Těch inspirací je tady ale spousta, však se o nich můžete dočíst na posledních šestnácti stranách, z celkových šedesáti čtyř. Ano, tenhle komiks je jednohubka, kterou zhltnete za několik málo minut, ale jen pokud jste barbaři a nebudete se kochat každou z úžasných ilustrací. Jo, a nebo tím perfektním poprsím všech vyobrazených žen. Ženy tady hrají zásadní roli, v komiksu se jich nachází více než mužských hrdinů... A záporáků. Další velkou roli tady hrají všemožné létající potvory a stroje. Zdejší svět je totiž dosti vertikální a náš hrdina (Žoldnéř) se v něm bude přemisťovat velice často. Vlastně neustále.

Na začátku to možná vyznělo tak, že v knize nenajdete žádný nosný příběh, ale tak to není. Žoldnéř je mužem pevných zásad, a předvede to hned v úvodu, kdy od nebohé krásné a hlavně úplně nahé ženy, kterou zachránil, dostane nabídku, kterou bych například já, nebo můj kolega Filip nikdy neodmítl. Jenže náš hrdina je profesionál, takže se od něj bezbranná a nadržená brunetka dočká dosti neempatické odpovědi. "Paní, mám svůj úkol a ten musím splnit." Tahle věta vlastně perfektně vystihuje celý charakter hlavního hrdiny. O jeho bojových schopnostech samozřejmě také nebudete ani chvíli pochybovat a to jsem vůbec nezmínil obratnost a vynalézavost, s jakou se dokáže vypořádat s každým problémem. Tak, teď už jsem ji zmínil. :)

Jasně, všechno je tady tak trochu naivní a "klišoidní", ale to je dáno dobou, kdy komiks vznikal a taky osobností jeho autora. Celkově kniha nepůsobí vůbec špatně, a nedivím se, že se český vydavatel chopil možnosti ji vydat. Některé momenty příběhu jsou opravdu dechberoucí a především i přes všechnu tu naivitu komiks nepůsobí ani chvíli směšně. Vidím tady spoustu inspirace v jiných dílech, no jo, ale ty vyšly až mnohem později! Takže je to právě Žoldnéř, který inspiroval spoustu dalších evropských, amerických a nejspíš, že i českých autorů. Myslím ale, že až s druhým a třetím dílem zjistím, jestli u téhle série zůstanu.

Sandokanovsko-Conanovská fantasy jízda, u které vítězí forma nad obsahem. Příběh osamělého a odhodlaného hrdiny je vyveden v perfektní olejomalbě a má hned několik zapamatovatelných momentů. A právě tyhle highlighty mě nutí dát o jednu žehličku výše než jsem původně zamýšlel a pustit se do čtení dalšího dílu.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku