Jako spousta dalších lidí i já miluji cestování. Jen škoda, že na něj nemám více času. Řešením by bylo cestování časem! Chrononauti nám snad poradí, jak na to.

Vždyť ten svět už je tak krutý, ale v Nakladatelství Crew je jim to asi málo, tak nám ještě trochu zatopí pod kotlem Krutými příběhy. Jak už jste jistě poznali z fotek, kniha vychází v rámci série Mistrovská díla evropského komiksu.

Hrdinové si v ideálním světě vždy poradí s predátory. Své o tom ví třeba i Klusák. Tohle ale nebude o internetových predátorech a navíc pro nás by nebyla pohoda, pokud by vám bylo jen dvanáct, protože očekávám, že tady poteče krev!

Já jsem si právě trochu nostalgicky zavzpomínal na dobu, kdy jsem byl školou povinný a na tajňačku jsem večer sledoval pořad Počasíčko, který poněkud netradičním způsobem odhaloval…počasí na další dny.

Pokaždé, když píšu o nějaké manze, tak hned v úvodu zmiňuju, že tenhle japonský komiksový styl nepatří na Iron Comicsu mezi naše oblíbené. Respektive nejsme fanoušci, ale na druhou stranu kvalitní mangu určitě dokážeme ocenit. Navíc je tady pár knih, které si od nás odnesly i absolutní hodnocení nebo dokonce naši železnou trofej. Takže, jak to...

To si takhle v klidu jíte gulášek a popíjíte pivko ve své oblíbené knajpě, když v tom z kuchyně vyběhnou s křikem kuchařky a za nimi vysmátá krysí kolonie. První otázka, z čeho je sakra ten guláš? A neměli bychom tady pozvat hygienu? Jednoznačně by to vyřešil nějaký zkušený deratizátor…

Wolverine, to je postava, která se docela často a ráda vymyká, přiznejme si to, docela sterilnímu Marvel universu. Když ale vidím pohromadě jména Mark Millar a John Romita Jr., získává Nakladatelství Crew mou plnou pozornost. A konec konců i trpělivost, protože v případě Wolverine: Nepřítel státu jsme si museli počkat na opravené vydání.

Další Comic-Con Junior, což znamená, že jsme zase všichni o rok starší. Dětem, kterým bylo během prvního ročníku deset, je dnes třináct a už možná mají trochu jiné zájmy. Však počkejte, až jim bude přes dvacet, zase s vámi rády pojedou. Já sebou letos z dost podobného důvodu neberu synovce, ale mého redakčního kolegu Filipa.

"Pánové, já bych doporučoval tu šunkovou rolku jako předkrm, dále potom želví polévku." "Želvy nežeru." My želvy ale žereme už od mala, alespoň ty s páskou přes oči.